Koníčky

11. června 2012 v 18:22 |  Takové obecné úvahy
Znáte to, jak vás k různým věcem přivedou různé životní situace. Znáte ten pocit, jak si zamilujete něco, co byste ani nečekali, že by vás mohlo zaujmout.. Před pár lety jsem se s někym zapletla a jako spousta lásek v životě to neskončilo moc dobře. Nebudu tady rozebírat, jak se člověk cítí, když někoho ztratí a když mu někdo tak strašně ublíží, že úplně přestane věřit lidem. Kdo zažil tuhle ztrátu, ten to zná a kdo nezažil, ten nepochopí.

Ale mně to paradoxně nakonec přineslo i něco dobrýho. Znáte ten pocit po "rozchodu", kdy musíte něco dělat, abyste se nezbláznili.. V tý době jsem se pustila do tvorby titulků. Ani nevim, co mě to napadlo.

Tenkrát jsem se dívala na Sanctuary a lidi, co to překládali celou dobu se několik týdnů neměli k tomu, aby dodělali poslední díl druhé řady. Tak jsem se do toho pustila sama. A z něčeho, co jsem považovala za jednorázovou akci, se stalo něco, co jsem si zamilovala.

Od mala jsem se věnovala psaní. Povídky, čtry a tyhle ty věci. Pak jsem s tím přestala, když jsem vyrostla. Když člověk dospěje, tak přijde o iluze a už mi najednou nešly ty naivní románky, kde byla pro hlavní hrdinky nejdůležitější věcí na světě láska. Přestala jsem věřit na lásku až za hrob a teď už píšu jenom, když mam fakt velký schýzy. A teď jsem se tak nějak pustila do tohohle blogu.

Ale u překládání filmů už jsem zůstala. A bavit mě to nepřestalo. Teď jsem pár týdnů nic nepřekládala a o víkendu k tomu sedla a teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, jak mi to chybí. Člověk si asi vážně neuvědomuje, jak má věci rád, dokud o ně nepřijde. Došlo mi, jak moc mi ten relax přitom chybí.

Teď dělám na jednom vůbec ne známém, ale podle mě moc dobrém filmu, který se jmenuje Suzanne's Diary for Nicholas. Je to o muži, který ztratí úplně všechno, když mu zemře žena a dítě. A pak se znovu zamiluje, ale nedokáže se přenést přes smrt své rodiny a začít znovu. A ta dívka, kterou potkal, to samozřejmě nechápe, tak jí dá přečíst deník jeho ženy, který psala pro jejich syna. Během celého filmu se prolínají dvě dějové roviny. Minulost s jeho ženou s časem stráveným s jeho přítelkyní.

Ten film je prostě geniální a všem ho můžu vřele doporučit. Za pár týdnů už k němu snad budou existovat i titulky v mé režii :o).

H.M.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama